O autorovi
Martin Kořánek
Je aktivním sportovcem a ve volném čase se věnuje běhu, posilování, fotbalu a cestování. Dlouhodobě se zajímá o historii, především o období druhé světové války, které se stalo hlavní inspirací pro jeho literární tvorbu.
Vystudoval Střední průmyslovou školu dopravní se zaměřením na robotiku a následně také Fakultu životního prostředí. Profesně působí v oblasti řízení vlakové dopravy.
Při psaní čerpá z historických pramenů i osobních setkání s pamětníky, vojáky, partyzány bojujícími během druhé světové války a přeživšími holocaustu.
Významně jej ovlivnila mimo jiné Dita Krausová, známá jako osvětimská knihovnice, která se postupem času stala jeho blízkou přítelkyní. Velkou inspirací se pro něj stal také její manžel Otto B. Kraus.
Jeho prvotina Nemohli jsme přihlížet vznikala téměř deset let. Důvodem bylo rozsáhlé historické bádání, ověřování pramenů a skládání dějové osy z desítek rozhovorů s pamětníky.
Vzhledem ke svému rozsahu byla kniha rozdělena do dvou dílů. Na první dva díly nepřímo navazuje třetí kniha, která se zaměřuje na osud jedné z ženských postav a věnuje se tematice holocaustu.
Slova uznávaného spisovatele Otto B. Kraus, manžela Edith (Dity) Krausové: „Na živobytí si vydělávám jako učitel, ale povoláním tvořím knihy,“ se stala jeho osobním mottem.
Přestože se nevěnuje učitelské profesi, ale dopravě, s tímto životním postojem se plně ztotožňuje. Psaní je pro něj skutečným posláním a není dne, kdy by s nadšením a odhodláním nepracoval na některé ze svých knih.
Kromě samotného studia historie a literární tvorby se dlouhodobě snaží historii nejen poznávat, ale také ji přibližovat a oživovat. Je přesvědčen, že minulost nelze vnímat pouze jako soubor dat a událostí, ale především jako příběhy konkrétních lidí, jejich životů, rozhodnutí a osudů. I proto se při psaní svých knih snaží čtenáře co nejvíce vtáhnout do děje a přiblížit jim atmosféru doby, kterou popisuje. Jedním z prostředků, kterým se o to snaží, je také používání přítomného průběhového času, díky němuž chce v čtenáři vyvolat pocit, že se popisované události neodehrály pouze v minulosti, ale že je může společně s postavami prožívat právě v daném okamžiku.
Součástí jeho vztahu k historii je také reenacting, tedy historická rekonstrukce, při níž se prostřednictvím dobových uniforem, výstroje, techniky a předmětů obnovují události a každodenní život minulých období. Věnuje se především období druhé světové války, v rámci kterého ztvárňuje příslušníka Rudé armády i československého četnictva. Součástí jeho historických aktivit je také sběratelství, zejména historických zbraní, mezi nimiž nechybí předměty spojené s různými armádami a bojišti druhé světové války.
Významnou součástí této činnosti je také péče o historickou techniku. Vlastní například americký Jeep Willys MB z roku 1942, který je symbolem spojeneckého vítězství a připomínkou vojáků, kteří bojovali za osvobození Evropy. Každoročně se účastní pietních akcí věnovaných památce padlých vojáků všech spojeneckých armád.
Historické rekonstrukce však nevnímá pouze jako připomínku vojenské techniky a bojů. Jejich smyslem je podle něj především přiblížit historii široké veřejnosti. Akcí se účastní tisíce návštěvníků, pro které jsou připraveny ukázky dobové techniky, vojenského života, taktiky i doprovodné programy pro děti. Velkou radost mu přináší zejména okamžiky, kdy se lidé po skončení ukázek zastaví, ptají se na historii a odnášejí si z akce nejen zážitek, ale i hlubší zájem o minulost.
Reenacting pro něj zároveň představuje možnost na chvíli vystoupit z běžného života. Společně s přáteli buduje dobové tábory, snaží se přiblížit každodennost vojáků a poznat historii nejen z pohledu knih, ale také prostřednictvím vlastní zkušenosti.
